Na začátek musím říct, že jsem rád, že se naskytla tato příležitost a že jsem zpátky na Žižkově. V Teplicích jsem také strávil hezké roky, ale už to nebylo takové, jak jsem očekával. Když přišel kontakt od Viktorky, byl jsem ve vteřině rozhodnutý se vrátit a Viktorce pomoci. Pokud jde o to, co se ve Viktorce změnilo, byl jsem zatím s celým týmem jen 2 dny, ale můj první dojem je, že netrénujeme tady (na stadionu Viktorky), ale na Xaverově. Jinak ty lidi co dělají servis pro A tým, ať se jedná o Víťu Chudomela, Janu Kratinovou (kustodi), pana Jechoutka (pozn.vedoucí mužstva) a ostatní. Pro mě je možná výhoda, že ty lidi znám, že to zázemí je stejné, takže se změnil jen tým.

S kterými hráči se Ti tenkrát nejlépe hrálo?

V sezóně, co jsme hráli o titul do posledního kola, tak to byl dobrý tým, celá kabina byla kamarádská, trenér Ščasný, který dbal na disciplínu. Hra měla řád, takže bych musel vyjmenovat celou jedenáctku. Pokud bych tedy měl jmenovat, tak Tonda Mlejnský, Tomáš Hunal, Michal Pospíšil, Kenny Chihuri, prostě na ty roky vzpomínám rád, ale abych řekl jednoho hráče, to nejde.

Takže jsi toho názoru, že Viktorka je rodinný klub?

Určitě. Viktorka má prostě svojí tradici. Jsem rád, že opět hraje v dopoledním čase, k Viktorce to prostě patří. Ve srovnání s Teplicemi je rodinnější i skromnější a tím je to pro mne příjemnější.

Byl jedním z hlavních důvodů tvého přestupu na Viktorku trenér Ščasný?

Nebyl to nejhlavnější důvod, ale ten první kontakt byl od trenéra Ščasného, a jeden z důvodů to určitě byl.

Nejsmutnější zápas si určitě všichni dobře pamatujeme, přišli jsme v něm na Strahově o titul 5 minut před koncem. Jaký byl Tvůj nejlepší zápas v pruhovaném dresu?

Hned, co mě bez přemýšlení napadá, je s Glasgow Rangers. Celý zápas byl pro mě obrovský zážitek. 50 tisíc diváků. Hezčí už asi v kariéře nezažiji. Z ligy, asi když jsme porazili Spartu 3:1.

Jak jsi se změnil Ty?

(smích) Asi jsem zestárl o těch 4,5 roku, jinak jsem pořád stejný. Ale asi jsem vyzrál a nasbíral nové zkušenosti.

Kolik Tvých známých nás bude hlasitě podporovat při domácích zápasech?

Určitě nějaké fanoušky přitáhnu. Minimálně svojí rodinu, oba dědy, strejdy. Jsou rádi, že jsem zpátky. Abych Ti řekl pravdu, už říkali, že jim ta „žižkovská klobása“ chybí.

Čeho by jsi ještě ve fotbale rád dosáhl?

Teď je cíl do léta jasný, aby se Viktorka zachránila, to je to nejdůležitější. Přál bych si, abychom se semkli, a udělali vše pro záchranu. Výchozí situace není dobrá. Máme 11 bodů a zúžilo se to na 3 týmy.

Z venku jsme nepřivezli ani bod...

...někdy to tak je, ale ty zápasy tam byly, např. 16. kolo v Teplicích, kdy Viktorka byla lepší a ve 30. minutě měla vést 3:0, bylo tam na podzim spoustu zápasů smolných, mít o 3, 4 body víc, tak by to bylo taky lepší, ale je 14 zápasů a když se 7x vyhraje, tak se musíme zachránit.

Sledoval jsi coby hráč Teplic zápasy Viktorky?

Určitě. Přestoupil jsem do Teplic, ale Viktorku jsem sledoval dál. Věřil jsem tomu, že se co nejdříve vrátí do ligy. Nakonec to trvalo dlouhé 3 sezóny. Už jsem prezentoval v médiích a není žádné klišé, že Viktorka je klub mého srdce. Já jsem tady ligu začal v roce 1999. Bylo mi 25 let. Vážím si toho, že jsem zde mohl začít hrát.

Jak se těšíš do O2 Arény?

Je to zpestření přípravy. Atmosféra loni byla super, jak pro hráče, tak i pro diváky. Ještě nevím, jestli budu nominován, protože tam nemůžeme být všichni.

Jirka nakonec nebyl nominován!

Tomáš Procházka přijde o dres? Nebo si vezmeš jiné číslo?

Ne vůbec. Přicházím do Viktorky se vší pokorou, takže v žádném případě. Ještě ani nevím, jaké budu mít číslo. Zatím mám po Alešovi Hruškovi (č.1).

Děkujeme, že jsi mezi nás přišel.

Přejeme Ti, aby se Ti u nás opět líbilo a vyhýbala se Ti zranění.

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU VE FORMĚ VIDEA NA http://zizkov.tv/zpravodajstvi/jiri-sabou-zpet-ve-viktorii-zizkov